Přejít na obsah

Vanička pro miminko a první koupání: jak vybrat a jak na to

Lucie Průšková
Vanička pro miminko a první koupání: jak vybrat a jak na to

Vanička pro miminko se vybírá na první rok a řeší se s ní i otázka, jak novorozence vlastně vykoupat. Poradíme vám, jaký typ vaničky zvolit, co k ní budete potřebovat a jak první koupel zvládnout v klidu.

Koupání je jedna z prvních věcí, které doma po příjezdu z porodnice řešíte – a zároveň téma, kolem kterého koluje nejvíc protichůdných rad. Babička doporučuje každý den, na internetu čtete, že jednou týdně, a v porodnici vám řekli něco třetího. Tenhle průvodce jsme rozdělili na dvě části: nejdřív jakou vaničku pro miminko vybrat a co k ní opravdu potřebujete, potom jak první koupel zvládnout tak, aby byla příjemná pro vás i pro miminko. U čísel vždy uvádíme rozmezí a jednu věc dodáváme hned na začátku: pokyny vaší porodnice a pediatra mají vždy přednost před čímkoli, co si přečtete – včetně tohoto článku.

Kdy miminko poprvé vykoupat

Dřív bylo zvykem dítě umýt hned po porodu. Dnešní doporučení Světové zdravotnické organizace je opačné: s první koupelí se čeká alespoň 24 hodin. Na kůži novorozence je mázek, který ji chrání a pomáhá udržet teplotu, takže není důvod ho smývat ve spěchu.

Doma pak narazíte na otázku pupečního pahýlu. Část porodnic doporučuje do jeho odpadnutí miminko jen omývat vlhkou žínkou po částech, jiné plnohodnotnou koupel nevylučují – pahýl se po ní jen pečlivě osuší a nechá na vzduchu. Rozdíl v přístupu je běžný a nejde o to, že by jedna strana radila špatně. Držte se toho, co vám řekli v porodnici nebo u pediatra, protože ti vidí konkrétní miminko a jeho pupík.

Jak často koupat

Novorozenec se nezašpiní tak, jak bychom čekali. V prvních týdnech většinou stačí koupel jednou až dvakrát týdně, některé zdroje uvádějí dvakrát až třikrát – víc už kůži spíš vysušuje, protože ta má ještě tenkou ochrannou vrstvu. Co se dělá denně, je mytí zadečku při přebalování a otření záhybů na krku, v podpaží a v tříslech, kde se drží vlhkost a zbytky mléka.

Jak dítě roste, frekvence přirozeně stoupá. S příkrmy přijde jídlo ve vlasech, s lezením prach z podlahy a najednou koupete každý večer – a je to v pořádku.

Mnoho rodin si z koupání udělá večerní rituál: koupel, masáž, krmení, spánek. Funguje to skvěle, ale ne u každého dítěte. Některá miminka koupel uklidní, jiná naopak rozdovádí a pak hodinu neusnou. Pokud patříte do druhé skupiny, přesuňte koupání na odpoledne a nic se nestane.

Typy vaniček a pro koho se hodí

Vanička je položka, u které se dá snadno přeplatit i ušetřit na nesprávném místě. Rozhoduje hlavně vaše koupelna a to, jak se u koupání budete cítit – protože dítě držíte jednou rukou a druhou myjete, a tahle poloha se po pár týdnech pozná na zádech.

Klasická vanička

Klasická vanička je nejčastější volba a nejbezpečnější sázka. Hledejte výpustný otvor s hadičkou, abyste ji nemuseli zvedat plnou, a tvarované dno, které miminko přirozeně podepře. Běžná délka se pohybuje okolo 80 až 100 centimetrů, což je rozměr, který se vejde na vanu i na stojan.

Skládací vanička

Skládací vanička se sklopí do pár centimetrů a zavěsíte ji na dveře nebo na zeď. Je to řešení pro malé koupelny a pro cestování. Ověřte si, jak pevně drží v rozloženém stavu a jestli je mechanismus odolný – tohle je díl, který se nejčastěji poškodí.

Vanička na stojanu nebo s vanovým nástavcem

Vanička sama o sobě řeší miminko, stojan nebo vanový nástavec řeší vás. Zvednou vaničku do výšky, ve které se nemusíte hrbit ani klečet, a u stojanů bývá i polička na osušku a kosmetiku. Pokud máte potíže se zády, berte to jako povinnou výbavu, ne jako luxus.

Vanička do sprchového koutu

Byty bez vany mají vlastní řešení: nižší vaničky s plochým dnem, které se postaví přímo do sprchového koutu, případně kombinace s nízkým stojanem. Dejte pozor, aby vanička stála na rovné ploše – vyspádované dno sprchy může být zrádné.

Kyblík na koupání

Kyblík je vysoká nádoba, ve které dítě sedí ve skrčené poloze podobné té z bříška. Některá miminka se v něm okamžitě uvolní a přestanou plakat, jiná ho nesnesou. Je úsporný na místo i na vodu, ale využijete ho jen do doby, než dítě začne chtít ve vodě roztahovat nohy a hrát si – tedy zhruba do půl roku.

Nástavec do dospělé vany

Nejlevnější varianta: textilní nebo plastová podpěra, která se položí do velké vany. Šetří peníze i místo, ale napustit kvůli miminku celou vanu je nepraktické a dítě v ní nemá takovou oporu jako ve vaničce. Jako hlavní řešení ji doporučujeme málokdy, jako doplněk k babičce ano.

Typ Hodí se pro Výhoda Omezení
Klasická vanička většinu domácností stabilita, opora, výpust zabere místo
Skládací malé koupelny, cestování skladnost mechanismus se opotřebí
Na stojanu / s nástavcem bolavá záda, pohodlí rodiče ergonomie, odkládací plocha vyšší cena, rozměry
Do sprchového koutu byty bez vany funguje bez vany nutná rovná plocha
Kyblík nespokojené novorozence uklidňující poloha, málo vody využití jen do ~6 měsíců
Nástavec do vany občasné koupání nejnižší cena plná vana, méně opory

Jak vaničku vybrat: na co se dívat

Když máte jasno v typu, zbývá vybrat konkrétní model. Rozdíly mezi vaničkami vypadají v regálu kosmeticky, v provozu je ale poznáte hned první týden.

Rozměry a hloubka. Delší vanička vydrží o pár měsíců víc, ale musí se vejít na vanu nebo stojan – změřte si místo dřív, než vybíráte. Hlubší vanička udrží teplo vody o chvíli dál, zato se s ní hůř manipuluje, když je plná.

Výpustný otvor. Zátka s hadičkou, kterou vedete do odpadu nebo do vany, je drobnost za pár korun, která vám ušetří zvedání patnácti litrů vody. Pokud vanička výpust nemá, počítejte s tím, že ji budete vylévat ručně.

Tvarované dno a opora. Vyvýšená část pod hlavou a ramínky zastane práci lehátka. U takové vaničky lehátko často vůbec nepotřebujete, což šetří peníze i místo na sušení.

Stabilita a protiskluz. Gumové nožičky nebo protiskluzové pásy na dně vaničky jsou důležitější než design. Vanička se nesmí posouvat ani když do ní dítě kope.

Materiál a zpracování. Hledejte pevný plast bez ostrých hran na okrajích, kterých se budete držet. Tenký plast poznáte podle toho, že se při zvednutí plné vaničky prohne.

Hmotnost a úklid. Vanička se nosí, oplachuje a někam odkládá – a to každý den. Lehčí model se vám bude používat ochotněji než ten nejvybavenější, který je nepraktický.

Lehátko, podložka, nebo jen ruka

Novorozenec ve vodě neudrží hlavu a je klouzavý jako kus mýdla. Jedna ruka proto patří vždy pod jeho ramena a hlavu – a právě proto rodiče hledají něco, co jim druhou ruku uvolní.

Lehátko do vaničky je nejčastější odpověď. Textilní síťované lehátko je lehké a rychle schne, plastové drží tvar a dá se snadno opláchnout. Obojí funguje dobře, dokud miminko neumí sedět; pak už se v lehátku cítí stísněně.

Druhá možnost je protiskluzová podložka do vaničky, která zabrání sklouznutí, ale hlavu nepodepře. A třetí varianta je tvarované dno vaničky, které podporu řeší samo – pak lehátko často vůbec nepotřebujete.

Ať zvolíte cokoli, platí jedno: lehátko není dozor. Je to pomůcka pro pohodlí, ne zařízení, které dítě udrží v bezpečí bez vás.

Koupání podle věku: jak se mění

Novorozenec (0–3 měsíce). Krátká koupel do pěti minut, jen voda, jedna ruka pořád pod hlavou. Dítě vodu většinou jen snáší, nehraje si. Hlavní starost je teplo a bezpečné držení.

3–6 měsíců. Miminko začíná vodu objevovat, kope a cáká. Koupel se může prodloužit a hodí se první hračky do vody. V téhle fázi ocení lehátko nebo tvarované dno, protože se chce hýbat.

Od 6 měsíců. Dítě sedí a koupání se mění na hru. Vanička se začíná zdát malá a je čas myslet na přesun do velké vany s protiskluzovou podložkou. Frekvence se zvyšuje, protože se dítě reálně zašpiní.

Teplota vody a místnosti

Nejčastěji uváděná teplota vody pro koupání miminka je okolo 37 °C, tedy přibližně tělesná teplota. Metodika Ministerstva zdravotnictví i některé porodnice pracují s rozmezím vyšším, 38 až 40 °C. Rozdíl pár stupňů mezi zdroji neznamená, že by jeden z nich radil nebezpečně – cíl je voda, která je příjemně teplá a rozhodně ne horká. Spolehlivě to určí jedině měření.

Místnost by měla být vytopená a bez průvanu, orientačně na 24 až 26 °C. Zavřete okno i dveře; miminko ztrácí teplo rychle a nejvíc právě při vytahování z vody.

Teploměr do vody se vyplatí hlavně v prvních týdnech, kdy ještě nemáte „nakalibrovaný" loket. Zkouška loktem nebo zápěstím je stará dobrá metoda, ale ruce rodiče bývají po práci v chladu nebo v teple a výsledek je pak zkreslený. Dnešní teploměry bývají v podobě hračky, takže ve vaničce zůstanou i později a ohlídají, že jste při dolévání nepřestřelili.

Když miminko koupel nesnáší

Ne každé dítě koupání miluje a pláč u vaničky neznamená, že něco děláte špatně. Většinou za ním stojí jedna z několika věcí, které se dají snadno změnit.

  • Teplota. Zkontrolujte vodu i vzduch – chladná místnost je nejčastější důvod pláče, i když je voda v pořádku.
  • Pocit volného prostoru. Novorozence uklidní, když ho do vody spustíte zabalené v plátěné pleně a tu pak ve vodě rozbalíte. Funguje to překvapivě dobře.
  • Hluk a světlo. Zkuste ztišit hlasy a nerozsvěcovat do očí.
  • Hlad. Hladové dítě si koupel neužije. Zkuste ji přesunout mezi krmení.
  • Kyblík místo vaničky. U některých dětí je rozdíl okamžitý díky skrčené poloze.
  • Společná koupel. Vykoupat se s miminkem na klíně ve velké vaně bývá řešení, které zabere vždy – jen potřebujete druhého dospělého na podání a převzetí dítěte.

Pokud pláč trvá a dítě se ve vodě viditelně trápí i po těchto úpravách, není nic špatného na tom koupel na pár dní vynechat a jen omývat žínkou. O obavách ze reakce kůže nebo chování se vždy pobavte s pediatrem.

Co mít připravené, než miminko svléknete

Od vaničky se neodchází – a to znamená, že všechno musí být na dosah ruky ještě předtím, než dítě rozbalíte z plenky.

  • Osuška s kapucí rozložená na přebalovacím místě.
  • Čistá plena a připravené oblečení, rozepnuté a v pořadí, ve kterém ho budete navlékat.
  • Žínka nebo měkká houbička.
  • Kosmetika ke koupání, pokud ji použijete, a krém nebo olej po koupeli.
  • Hřebínek na vlásky a případně kartáček na mléčnou krustu.
  • Džbán nebo kelímek na čistou vodu na opláchnutí.

Kde miminko koupat

Vanička se dá postavit na tři místa a každé má svoje pro a proti. Na vanu (přes nástavec nebo rovnou na okraj s oporou) je to nejčastější řešení – voda je po ruce a vylévání je otázka hadičky. Pozor ale na stabilitu: vanička nesmí ležet jen na dvou hranách.

Na stojanu je koupání nejpohodlnější, protože si výšku nastavíte podle sebe a nemusíte se hrbit. Zabere to místo v koupelně, ale po pár týdnech koupání oceníte každý centimetr, o který nemusíte dolů.

Na kuchyňské lince nebo na stole koupe spousta rodin a není to nic špatného – v kuchyni bývá tepleji než v koupelně a pracovní výška je ideální. Podmínkou je rovná, čistá plocha a protiskluzová podložka pod vaničkou, aby se nikam nesmekla.

Ať zvolíte cokoli, platí dvě věci: miminko musí mít kam jít hned po koupeli (nachystaná osuška na dosah ruky) a v místnosti nesmí být průvan. Koupelna s otevřeným oknem v listopadu je nejčastější důvod, proč dítě koupel odmítá.

Osušky, ručníky a žínky: kolik a jaké

Osuška je po vaničce druhá věc, kterou u koupání opravdu používáte – a jediná, u které se vyplatí mít zásobu. Dvě osušky jsou minimum, protože jedna bývá pravidelně v prádle, a tři už znamenají klid i v týdnu, kdy se nestíhá pračka.

U dětských osušek rozhoduje trojice vlastností. Kapuce drží teplo na hlavě, kterou miminko ztrácí nejvíc – a zabalené dítě je zároveň snazší přenést. Materiál: klasická bavlněná froté osuška dobře saje a vydrží horké prádlo, bambusové a mušelínové jsou jemnější, lehčí a schnou rychleji. A rozměr: menší osuška se nosí snadněji, velká vydrží do batolecích let a dá se použít i jako podložka na přebalování.

Žínky kupujte raději v balení po více kusech. Používají se při každé koupeli, perou se po každém použití a jedna se vždycky někam zatoulá. Měkká žínka přitom u novorozence zastane i mýdlo – vlažná voda a jemné otření bývá všechno, co kůže potřebuje.

První koupel krok za krokem

  1. Napusťte vodu před svléknutím. Stačí asi 5 centimetrů; u novorozence voda nesmí dosahovat k pupíku. Zkontrolujte teplotu teploměrem.
  2. Svlékněte miminko a zabalte ho na chvíli do osušky. Nahé dítě v chladné koupelně rychle prochladne a koupel pak začíná pláčem.
  3. Spouštějte ho do vody nohama napřed, jednou rukou pod rameny a hlavou, druhou pod zadečkem. Mluvte na něj, aby vědělo, co se děje.
  4. Začněte obličejem a hlavou, jen čistou vodou, bez mýdla. Pak pokračujte tělem a nezapomeňte na záhyby na krku, v podpaží a v tříslech.
  5. Zadeček myjte nakonec. Vlásky stačí opláchnout, šampon u novorozence nemá co dělat.
  6. Koupel u novorozence držte do pěti minut, později zvládnete pět až deset. Nejde o to umýt dítě dokonale, ale aby ho voda nevyčerpala.
  7. Osušte poklepem, ne třením, a hlavně pečlivě záhyby a mezi prstíky. Pupeční pahýl nechte volně doschnout a plenku pod ním přehněte.
  8. Oblečte a nakrmte. Po koupeli bývají miminka hladová a rychleji usnou.

Kosmetika: co kůže novorozence potřebuje (a co ne)

V prvních týdnech vystačí čistá voda. Kůže novorozence je tenká, snadno propustná a mýdlo jí bere ochrannou vrstvu, kterou si teprve buduje. Když už sáhnete po přípravku, hledejte neutrální pH, co nejkratší složení a žádnou parfemaci ani barviva.

Po koupeli se hodí dětská kosmetika v podobě lehkého oleje nebo krému, ale jen tam, kde je kůže opravdu suchá – celotělové mazání každý den nutné není. Na mléčnou krustu ve vlasech se používá olej, který se nechá chvíli působit a pak se jemně vykartáčuje.

Pupeční pahýl patří do kategorie „suché a vzdušné". Konkrétní postup ošetření vám dali v porodnici a je rozumné se ho držet, místo abyste kombinovali rady z různých zdrojů.

Hračky do vody: od kdy a jaké

Novorozenec hračky nepotřebuje, u něj jde o teplo a krátkou koupel. Zlom přichází kolem třetího až čtvrtého měsíce, kdy dítě začne poznávat, že voda cáká a dá se v ní něco dělat. Od té chvíle je pár hraček do vody to, co z koupání udělá zábavu a prodlouží ji z pěti minut na čtvrt hodiny.

Dobrá hračka do vody má dvě vlastnosti: jde umýt a dá se vysušit. Klasické pískací gumové hračky s dírou se zevnitř plní vodou, kterou z nich nedostanete – a v té pak roste plíseň. Praktičtější jsou uzavřené plastové hračky, kalíšky na přelévání, nálepky na kachlíky nebo hračky s otvorem tak velkým, že se dají pořádně propláchnout a nechat oschnout.

Platí stejná poučka jako u lehátka: hračky mají dítě zaujmout, ne zaměstnat vás jinde. Ruka zůstává na dosah.

Pět pravidel bezpečnosti, která se neporušují

  1. Dítě ve vaničce nikdy nezůstane samo, ani na skok ke dveřím. Když musíte odejít, vezměte ho s sebou.
  2. Vodu napouštějte a kontrolujte před koupelí, ne až s dítětem v ruce.
  3. Vanička musí stát stabilně – na stojanu, na nástavci nebo na podlaze. Nikdy ne na okraji vany bez pevné opory.
  4. Nikdy nedolévejte horkou vodu, dokud je dítě ve vaničce. Teplota u kohoutku bývá výrazně vyšší, než čekáte.
  5. Protiskluz patří pod vaničku i do ní. Mokrý plast na dlaždičkách klouže víc než dost.

Mléčná krusta, suchá kůže a záhyby

Dvě věci potkají skoro každého rodiče. První je mléčná krusta – mazlavé šupinky ve vlasech, které vypadají hůř, než jsou. Nestrhávají se: naolejují se, nechají chvíli působit a jemně vykartáčují měkkým kartáčkem. Pár opakování a zmizí sama.

Druhá je suchá kůže, typicky po koupeli v příliš teplé vodě nebo s mýdlem. Řešení je nenásilné: kratší koupel, nižší teplota, mýdlo vynechat a na suchá místa použít jemný olej nebo krém.

Pozornost si zaslouží i záhyby na krku, v podpaží a v tříslech – tam se drží vlhkost a zbytky mléka a stačí je po koupeli pořádně osušit. Pokud se objeví zarudnutí, které nemizí, nebo cokoli, co vás u kůže miminka znepokojuje, patří to k pediatrovi, ne do internetových poraden.

Jak dlouho vanička vydrží a co potom

Většině rodin vanička slouží zhruba do šesti až dvanácti měsíců. Konec přichází ve chvíli, kdy dítě umí stabilně sedět, roztahuje nohy a chce si ve vodě hrát – pak se ve vaničce přestane vejít a koupání v ní je spíš zápas.

Pak se přesunete do dospělé vany, kde je potřeba hlavně protiskluzová podložka a kousek vody, případně sedátko nebo kruh. Dítě ale ve velké vaně potřebuje stejný dozor jako předtím – nebezpečí se nezmenšilo, jen se přesunulo.

Vaničce samotné život nekončí: skvěle slouží na ruční prádlo, na úklid nebo na hračky do písku. A pokud je v dobrém stavu, patří k věcem, které se dobře prodávají dál.

Koupání v malém bytě a na cestách

Do malé koupelny dává smysl skládací vanička nebo nízká vanička do sprchového koutu. Pokud nemáte kam vaničku uložit, pomůže i držák na dveře nebo háky na stěnu – jen počítejte s tím, že mokrá vanička musí mít kde oschnout.

Na dovolenou nebo k babičce berte skládací model, případně nafukovací vaničku. Mimo domov se často hodí i to nejjednodušší řešení: vykoupat miminko ve sprše na vlastním klíně. Není to ideální, ale na pár dní to funguje.

Nejčastější chyby při koupání

  • Příliš teplá voda. Co je příjemné pro dospělého, bývá pro miminko horké.
  • Koupel s mýdlem každý den. Vysušuje kůži a problémy pak řešíte krémy.
  • Příliš dlouhá koupel. Dítě prochládá i v teplé vodě.
  • Neosušené záhyby. Nejčastější příčina podráždění kůže na krku a v tříslech.
  • Nachystané věci až po svléknutí. Výsledkem je nahé miminko a hledání osušky.
  • Vanička postavená nestabilně, protože „to chvíli vydrží".

Co ke koupání nepotřebujete

Na koupání se dá utratit překvapivě hodně peněz a část z nich zbytečně. Tohle jsou věci, které u nás rodiče kupují nejčastěji „pro jistotu" a pak je nepoužijí.

  • Šampon pro novorozence. První měsíce stačí vlásky opláchnout vodou.
  • Kompletní sady kosmetiky. Vypadají dobře jako dárek, ale polovina obsahu zůstane nedotčená – kupujte jednotlivě podle potřeby.
  • Zásoba pěny do koupele. Kůži miminka vysušuje a v prvním roce pro ni není důvod.
  • Několik lehátek „na vyzkoušení". Stačí jedno, případně žádné, pokud má vanička tvarované dno.
  • Drahý digitální teploměr s aplikací. Běžný plovoucí teploměr změří totéž.
  • Vanička na vyrůstání s dítětem. Takový model skoro vždy znamená kompromis v obou fázích; dospělá vana s podložkou je po roce lepší řešení.

Checklist výbavy na koupání

  • Vanička odpovídající vaší koupelně.
  • Stojan nebo vanový nástavec, pokud nechcete klečet.
  • Lehátko do vaničky nebo tvarované dno.
  • Protiskluzová podložka pod vaničku i do ní.
  • Teploměr do vody.
  • Dvě osušky s kapucí (jedna je vždycky v prádle).
  • Žínky nebo měkké houbičky.
  • Jemná kosmetika ke koupání, jen pokud ji budete používat.
  • Olej nebo krém na suchá místa.
  • Hřebínek a kartáček na vlásky.
  • Džbán na opláchnutí čistou vodou.
  • Místo, kde bude vanička schnout a kde ji uložíte.

Na co se nás ptáte v prodejně

Koupání je spolu s kočárkem a spaním téma, na které v Pardubicích dostáváme nejvíc dotazů. Tyhle se opakují nejčastěji.

Musíme koupat miminko každý den?

Nemusíte a většinou je to zbytečné – v prvních týdnech stačí koupel jednou až dvakrát týdně, zadeček a záhyby se umývají denně. Pokud vám ale koupel pomáhá uspat dítě, nic nezkazíte ani častějším koupáním, jen vynechejte mýdlo.

Jaká vanička se vejde do malé koupelny?

Skládací, nebo nízká vanička do sprchového koutu. Přineste si rozměry místa, kde bude stát a kde ji budete věšet – vybereme model, který se vám tam vejde i rozložený.

Je lehátko do vaničky nutnost?

Nutnost ne, ale většina rodičů ho ocení, protože uvolní jednu ruku. Pokud má vanička dobře tvarované dno s oporou pro hlavu, zvládnete to i bez něj. A ani s lehátkem nesmíte od vaničky odejít.

Můžeme koupat, dokud nemá odpadlý pupeček?

Doporučení se liší a je to častý zdroj zmatků. Někde řeknou do té doby jen omývat žínkou, jinde koupel povolí s tím, že se pahýl pečlivě osuší. Zavolejte si pro jistotu na dětskou sestru nebo se zeptejte pediatra – jejich pokyn má přednost.

Jaká má být teplota vody a jak ji poznám bez teploměru?

Nejčastěji se uvádí okolo 37 °C, některé zdroje až 40 °C; prakticky jde o vodu příjemně teplou, nikdy horkou. Bez teploměru se zkouší loktem nebo vnitřní stranou zápěstí – jen počítejte s tím, že studené ruce vám vodu „zahřejí" a vyjde vám teplejší, než je. První týdny proto doporučujeme teploměr.

Potřebujeme speciální kosmetiku, nebo stačí voda?

První týdny klidně jen voda. Kosmetiku zařaďte, až když ji potřebujete – na suchou kůži olej nebo krém, na mléčnou krustu olej. Hlavní kritérium je krátké složení bez parfemace, ne cena.

Vyplatí se kyblík na koupání?

U některých miminek je to záchrana, protože skrčená poloha jim připomíná bříško a ve vodě se okamžitě uvolní. Jiná ho odmítnou a vy máte doma kyblík. Pokud vaše miminko koupel snáší dobře, klasická vanička je univerzálnější volba.

Do kolika měsíců vanička vydrží?

Typicky do šesti až dvanácti měsíců, hranicí je stabilní sezení a potřeba si ve vodě hrát. Pak se přesunete do velké vany s protiskluzovou podložkou.

Vyberte vaničku u nás

Vanička je věc, u které se vyplatí si sednout na židli ke stojanu a zkusit si, v jaké výšce se vám bude pracovat. V Baby Centru v Pardubicích si můžete vaničky, stojany i lehátka vyzkoušet naživo a poradíme vám podle rozměrů vaší koupelny.

Prohlédněte si vaničky, stojany a vanové nástavce, lehátka do vaničky, teploměry do vany, osušky a žínky i ostatní potřeby ke koupání. Co dalšího pořídit do výbavičky, najdete v článcích Výbavička pro miminko a Přebalovací pult, komoda, nebo podložka.

Sdílet Facebook

Mohlo by vás zajímat

Přihlásit se

Nemáte ještě svůj účet? Vytvořte si ho!

Potřebujete obnovit zapomenuté heslo?